Německá zkušenost s Horním zákonem

17/10/2012

Informace německého Svazu surovin a hornictví ke zkušenostem s postoupením pozemku dle německého Horního zákona

Těžba nerostných surovin není možná bez zásahu do zemského povrchu a výstavby zařízení pro jejich těžbu. Platí to zejména pro provoz povrchových dolů. Protože nerostné suroviny jsou vázány na určité nepřemístitelné stanoviště, je nutný přístup k určitým pozemkům. Pro případ, který je v praxi ojedinělý, tj. že nelze po vynaložení přiměřeného úsilí dosáhnout dohody s dotčenou osobou, musí zákonodárce disponovat „ nástrojem- pojistkou“ ve prospěch těžaře nerostných surovin. Jen tak si může být stát jistý, že jedna dotčená osoba, např. vlastník pozemku, nezabrání těžbě suroviny ve veřejném zájmu. Práva dotčených osob jsou chráněna v rámci ustanovení týkajících se tohoto nástroje. V následném textu jsou vysvětleny zásady a  ustanovení týkající se postoupení pozemku v Německu a popsána praxe.


1. Zásady: Potřeba území a vázanost nerostu na určité stanoviště

Těžba nerostných surovin je vázána na určité stanoviště. Lze ji realizovat jen v místě výskytu ložiska. Tím se těžba nerostných surovin odlišuje od většiny jiných průmyslových činností. Podobnosti však lze nalézt u povolovacích procesů v oblasti infrastruktury ve veřejném zájmu, např. u silnic.

Těžba nerostných surovin neprobíhá jen pod zemským povrchem, ale vyžaduje, aby určité činnosti byly prováděny i na povrchu a byla za tímto účelem zřízena potřebná zařízení. Při hlubinné těžbě suroviny může být provozovatel schopen získat pro svá nadzemní zařízení potřebné pozemky nebo alespoň nutná uživatelská práva na pozemky, které ke své činnosti potřebuje. Povrchové doly naproti tomu vyžadují bezprostřední přístup k velkým plochám, protože těžba surovin je v tomto případě realizována na zemském povrchu. Potřebu větších ploch v hustě osídlených oblastech nelze vyřešit ve shodě se všemi vlastníky pozemků.

Z národohospodářského hlediska, z pohledu ekonomiky podniku i z technického hlediska je žádoucí pokud možno úplné vytěžení nerostné suroviny z ložiska. Těžba částí ložiska by neměla být zastavena tak, aby byla trvale znemožněna jejich pozdější těžba. To by nebylo udržitelné.

Z výše uvedených důvodů mají všechny nám známé právní předpisy „pojistku“ pro postoupení pozemku ve prospěch těžby nerostných surovin pro případ, že těžař přes vynaložení přiměřeného úsilí nemůže dosáhnout dohody s příslušným vlastníkem pozemku. Neplatí to ostatně jen pro moderní právo, bylo to již zakotveno koncem 13. století v Jihlavském Horním zákoně.


2. Veřejný zájem versus ochrana vlastnictví

Vynucené postoupení pozemku zasahuje do základních práv dotčených vlastníků pozemků. V Německu je vyvlastnění přípustné jen za podmínek uvedených v čl. 14. Ústavy (ochrana vlastnictví). Dle tohoto článku musí být vyvlastnění ve veřejném zájmu. Kromě toho musí být vyvlastnění provedeno zákonem nebo na základě zákona, který upravuje povahu a rozsah odškodnění. Tato zadání splnil zákonodárce Spolkovým Horním zákonem, který vstoupil v platnost 1982.Propojuje v něm aspekty vázanosti nerostných surovin na určité stanoviště, ochranu ložisek a ochranu práv dotčených osob. Kapitola o postoupení pozemku ve Spolkovém Horním zákoně (§§ 77 a následující) byla proto koncipována tak, že je možný přístup k nerostným surovinám ve veřejném zájmu při zachování legitimních práv dotčených osob.

Německý zákonodárce k tomu vytvořil zejména následující ustanovení:

• Požadavek na postoupení pozemku u vyhrazených nerostů předpokládá, že žadatel vlastní oprávnění k těžbě (povolení nebo vlastnictví dolu). Pro postoupení pozemku nejsou vyžadována žádná jiná povolení (tato jsou nutná ve stejném rozsahu jako v případě bez postoupení pozemku).

• Užití pozemku musí být pro těžební nebo úpravárenský podnik nezbytné. § 77 odstavec 2 Spolkového Horního zákona uvádí, že je to zejména v případě, kdy se jedná o  technické nebo ekonomické plánování nebo řízení provozu. Bere se tím ohled na schválené provozní plány dolu. Důležité je také, že podnikatel nemůže využít žádný jiný pozemek, aby v konkrétním případě dosáhl účelu, který je předmětem vyvlastnění.


• Postoupení pozemku v konkrétním případě musí sloužit veřejnému zájmu. K tomu zákonodárce ustanovil, že ve veřejném zájmu jsou zejména zásobování trhu surovinami, udržení pracovních míst v hornictví, zachování nebo zlepšení ekonomické struktury a smysluplná a plánovitá těžba ložiska (§ 79 odstavec 1 Spolkového Horního zákona).


• Příslušný úřad, zpravidla příslušný Báňský úřad, musí kromě toho prověřit přiměřenost postoupení pozemku. To znamená dle § 79 odstavec 2 Spolkového Horního zákona, že těžař se vážně a marně snažil o získání pozemku příp. o dohodu o užívání pozemku za přiměřených podmínek. Postoupení pozemku se kromě toho musí provést jen v rozsahu, který je nutný, aby se dosáhlo účelu postoupení pozemku. Není např. přípustné úplné odejmutí vlastnictví, pokud postačuje částečné nebo dočasné odejmutí práva vlastníka na využívání jeho pozemku.

• Pokud se realizuje postoupení pozemku, je dle § 84 Spolkového Horního zákona nutné poskytnout odškodnění. Odškodnění nezahrnuje jen hodnotu např. pozemku nebo odebraného uživatelského práva, ale i další škody na majetku způsobené postoupením pozemku. Odškodňuje se hodnota odebraného práva, nikoliv hodnota náhrady. Způsob ocenění je stanoven v příslušných nařízeních a směrnicích.

3. Praxe: Smírné řešení je pravidlem

Výše uvedený popis právní situace v Německu však neznamená, že se právo na postoupení pozemku při těžbě surovin využívá ve velkém rozsahu.

Zkušenosti, např. při těžbě hnědého uhlí, ukazují, že téměř ve všech případech byly uzavřeny smlouvy s dotčenými osobami. Sotva v 1% případů (v nových spolkových zemích dokonce jen v 0,5%) bylo nutné zahájit proces k postoupení pozemku dle Spolkového Horního zákona. Skutečná čísla o postoupení pozemků na základě rozhodnutí o postoupení pozemku jsou ještě mnohem nižší. I v těchto případech se zpravidla nepostupuje vlastnické právo, ale užívá se mírnější prostředek, tj. přenechání vlastnictví. Důvodem pro velmi nízký počet případů postoupení pozemků je především nabídka odškodnění ze strany podniků a dalších opatření ke zmírnění dopadů přesídlení, která jsou s postoupením pozemků často spojena.

Vereinigung Rohstoffe und Bergbau e. V.


Archiv novinek naleznete zde.