Novela hornického zákona

Stát se rozhodl sám sobě znemožnit přístup k svému majetku. Plyne to z novely Horního zákona a vypuštění takzvaných vyvlastňovacích paragrafů.

Pokud novelu, kterou vláda rozhodla o vypuštění tzv. vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona, schválí poslanci a senátoři, skončí tím možnost státu účastnit se na využití ložisek vyhrazených nerostů ve veřejném zájmu. Stát se tím vzdává svého vlivu v oblastech nutných ke krytí životně důležitých společenských potřeb. Podstatně oslabuje možnost naplňovat vlastní smysl horního zákona – ochranu a využití nerostného bohatství.

Pokud bude stát v budoucnu chtít vytěžit své vlastní nerostné suroviny, může se stát, že pohoří. V případě neexistence tzv. „vyvlastňovacích paragrafů“ budou o využití nerostného bohatství, které je fakticky státu (tedy všech občanů ČR), rozhodovat prakticky výhradně majitelé pozemků, které se nad ložiskem nacházejí. Pokud totiž vlastník libovolně malého pozemku v dobývacím prostoru nebude ochoten za žádných okolností prodat, pak ani vláda, ani těžební společnost nebudou mít žádný zákonný prostředek jak se k ložisku dostat. I kdyby se jednalo o pouhý metr (třeba i účelově zakoupený) čtvereční metr...

Je zajímavé, že pro výstavbu silnic bude vyvlastnění dál možné, ovšem pro nakládání s vlastním majetkem nikoli!

Přitom silnici lze případně vyměřit a vést jinudy, uhlí, plyn nebo uran ovšem nepřestěhujete.

Současná vláda na jedné straně usnadňuje vyvlastnění a omezuje obstrukce při stavbě silnic - blokovat stavby by nemělo být tak jednoduché, majitelé pozemků nemohou zdržovat donekonečna.

Současná vláda na straně druhé znemožňuje vyvlastnění a podporuje obstrukce při těžbě nerostných surovin (které jsou majetkem státu) - blokovat těžbu například uhlí bude jednoduché, majitelé pozemků mohou zdržovat donekonečna.

Možnost vyvlastnění pozemků s ložisky vyhrazených surovin je přitom ve vyspělých státech standardní:

  • Německo: Institut vyvlastnění k obecnému prospěchu je zakotven v ústavě, přičemž hodnotu odškodnění v případě nedohody stanoví dle objektivních měřítek nezávislá znalecká komise.
  • Ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, pokud nedojde k dohodě s majitelem vyvlastňovaného pozemku, je výše náhrady stanovena pozemkovým tribunálem.
  • USA je institut vyvlastnění zakotven jak ve federální ústavě (již od roku 1791), tak v ústavách jednotlivých států.

Příklad odjinud:
Sousední Německo rozhodně nelze podezřívat z totalitních a nedemokratických praktik. A právě zde je vyvlastňování pozemků v souvislosti s energetikou možné. Je přesně vymezeno, je kontrolováno, ale hlavně je možné. Dokonce nabývá na významu v souvislosti s útlumem jaderné energetiky a zvýšené potřeby těžby nerostných surovin.

Důsledky případného přijetí vládního návrhu novely Horního zákona jsou velmi rozsáhlé a dalece přesahují těžební činnost. Mezi jinými je to přímé ohrožení tisíců pracovních míst v nejproblematičtějších regionech ČR. Dále ohrožení surovinové a energetické nezávislosti České republiky a zvýšení její závislosti na dovozu. V neposlední řadě pak novela přímo ohrožuje naplňování záměru Evropské unie o přednostním využívání vlastních surovin a nerostného bohatství.

Autor:

Karel Novotný 

Mgr. Karel Novotný, MBA

náměstek primátora města
Mostu a člen Zastupitelstva
Ústeckého kraje


Nahoru ↑