Uhlí netěžit (kupovat energii)

Uhlí netěžit znamená:

  1. cena tepla průměrně 562 Kč/GJ
  2. ztráta cca 5000 pracovních míst
  3. 619 mld. Kč zaplacených do roku 2065 za plyn z Ruska a Norska
  4. 20 mld. Kč zaplacených do roku 2065 za sociální dávky a tvorbu nových pracovních míst
  5. závislost na Rusku a snížení energetické bezpečnosti a soběstačnosti

Získávat energii jinak, než z vlastních zdrojů, tedy rezignovat na hnědé uhlí a nakupovat palivo, znamená značně finančně prodělat, zvýšit nezaměstnanost a vzdát se své nezávislosti a ohrozit svou bezpečnost.

Cena tepla vyrobeného z ruského plynu je průměrně 562 Kč/GJ.

Cena tepla vyrobeného z našeho uhlí stojí průměrně 471 Kč/GJ.

Hlavní ekonomické ukazatele týkající se rozhodování o pokračování těžby českého hnědého uhlí jsou jednak přínosy těžby – zisk, který pokračování těžby přinese regionu, občanům a státu. Na straně druhé pak náklady a ztráty, které přinesou její ukončení. Jde přitom o peníze, které se reálně týkají obyvatel regionu i celé země.

  • Místo prodeje našeho hnědého uhlí bude třeba nakupovat cizí plyn od nestabilního Ruska a Norska.
  • Bude třeba vydávat peníze na podporu a vznik nových pracovních míst pro propuštěné horníky a nezaměstnané z firem, které od těžebních společností získávají nemalé zakázky.
  • Bude třeba vyplácet sociální dávky nově nezaměstnaným a jejich rodinám.

Ukončení těžby hnědého uhlí například v lokalitě ČSA zvýší do roku 2065 náklady státu o 638 miliard korun oproti stavu, kdy se bude uhlí těžit.

Celkové ztráty, snížení příjmů a zvýšení výdajů, přesáhnou 750 miliard Kč. Ročně 16,8 miliardy Kč, tedy více než je rozpočet Ústeckého kraje.

NÁKLADY REGIONU A STÁTU (tj. daňových poplatníků) V PŘÍPADĚ UKONČENÍ TĚŽBY MEZI LETY 2020 A 2065 (DŮL ČSA)

(2020 – ukončení těžby; 2065 – rok, do kterého by se těžilo v případě prolomení ekologických limitů)
Rozdíl mezi cenou HU za limity v dole ČSA a cenou zemního plynu, který by jej nahradil 618,8 mld. Kč 1)
Podpora vzniku nových pracovních míst ÚP 0,5 mld. Kč 2)
Náklady na nová pracovní místa 13,6 mld. Kč 3)
Sociální dávky 5,5 mld. Kč 2)
Celkem náklady 638,4 mld. Kč

Ukončení těžby hnědého uhlí například v lokalitě ČSA zvýší do roku 2065 náklady státu o 638 miliard korun oproti stavu, kdy se bude uhlí těžit. Celkové ztráty - snížení příjmů a zvýšení výdajů - přesáhnou 750 miliard Kč. Ročně 16,8 miliardy korun - tedy více než je rozpočet celého Ústecka.

Zdroj: Studie VÚHU, 2007. Studie OHK Most (červenec 2010). Studie VŠE, 2007

Uhlí těžit

  • Cena tepla průměrně 471 Kč/GJ
  • Zachování cca 5000 pracovních míst
  • Ccca 2,4 mld. Kč zaplacených ročně na daních těžebními společnostmi
  • Ccca 1,2 mld. zaplacených ročně státu a regionu za těžbu nerostu
  • Zachování energetické soběstačnosti a národní bezpečnosti

Uhlí netěžit

  • Cena tepla průměrně 562 Kč/GJ
  • Ztráta cca 5000 pracovních míst
  • 619 mld. Kč zaplacených do roku 2065 za plyn z Ruska a Norska
  • 20 mld. Kč zaplacených do roku 2065 za sociální dávky a tvorbu nových pracovních míst
  • Závislost na Rusku a snížení energetické bezpečnosti a soběstačnosti

Vyberte si, co by vás mohlo zajímat

Palivo

Podobně jako v případě ropy, nemá ČR dostatečné zdroje ani zemního plynu. Ložiska a zdroje paliv jsou soustředěna na jižní i severní Moravě.

Daně a mzdy

Ukončením těžby uhlí přijdou o práci tisíce lidí. Stát přijde o několik miliard korun ročně zaplacených na daních těžebními společnostmi.

Region

Každý, kdo má možnost čerpat z vlastních zdrojů, je na tom vždy lépe, než ten, kdo musí své potřeby uspokojovat prostřednictvím nákupu.


Nahoru ↑