Časté dotazy

Je lepší energii vyrábět nebo kupovat?

„České uhlí je naše výhra. Můžeme totiž buď čerpat z vlastních zásob surovin, nebo se spoléhat na drahý nákup zdrojů ze zahraničí. Hnědé uhlí je naše, je k dispozici a je ho dostatek.“

Energetická platforma

Jaké máme alternativy k uhlí?

„Energie se kromě uhlí dá vyrábět také ze zemního plynu (který musíme dovážet), z paliva vyrobeného z uranu používaného v jaderných elektrárnách (uran se u nás těží, ale jaderné palivo nevyrábíme a musíme ho dovážet) či z obnovitelných zdrojů (energie ze slunce, větrná energie, energie z vodních elektráren a další technologie). Z obnovitelných zdrojů ale vyrábíme jen velmi malé procento energie, protože nemáme potřebné přírodní podmínky – dostatek slunečního svitu a také tolik nefouká, stejně jako nemáme dostatečnou kapacitu ve vodních zdrojích.“

Energetická platforma

Jak moc těžba uhlí poškozuje krajinu a životní prostředí?

„Samozřejmě že těžba uhlí je pro krajinu zátěží, ale nepoznamenává ji trvale. Jedná se vlastně o dlouholetý technologický postup, na jehož konci je rekultivovaná krajina, mnohdy hezčí než ta původní a častokrát nabízející kromě nových krajinných prvků (jezera atd.) také například rekreační plochy pro obyvatele.“

Energetická platforma

Jaké máme alternativy k uhlí?

„Energie se kromě uhlí dá vyrábět také ze zemního plynu (který musíme dovážet), z paliva vyrobeného z uranu používaného v jaderných elektrárnách (uran se u nás těží, ale jaderné palivo nevyrábíme a musíme ho dovážet) či z obnovitelných zdrojů (energie ze slunce, větrná energie, energie z vodních elektráren a další technologie). Z obnovitelných zdrojů ale vyrábíme jen velmi malé procento energie, protože nemáme potřebné přírodní podmínky – dostatek slunečního svitu a také tolik nefouká, stejně jako nemáme dostatečnou kapacitu ve vodních zdrojích.

Zahladit následky těžby přímo ukládají zákony ČR a to pod kontrolou státu. Plnění této povinnosti lze dokumentovat plošnou špičkovou realizací. Celoplošná rekultivace a revitalizace v severozápadních Čechách umožňující návrat fauny a flóry je světovým unikátem.

Od roku 1994 se plocha dotčená těžbou snížila o 39 % a nyní tvoří jen 1,7 % celkové plochy Ústeckého kraje a 21 % plochy bývalého okresu Most. Z toho je jen 9 % přímo dotčeno těžbou (včetně budoucí) a na polovině již je ukončena rekultivace.“

Energetická platforma

Mohli bychom pokrýt domácí energetickou spotřebu zvýšenou těžbou nebo dovozem zemního plynu, a nahradit jím tak domácí tuhá paliva?

„Domácí těžba plynu je zanedbatelná, většinu potřeb kryjeme dovozem z nestabilních zemí (Rusko, Ukrajina) a není proto žádoucí zvyšovat riziko případných výpadků nebo omezování dodávek. Navíc by stoupla i cena energií vyráběných z plynu. U tepla se například v maximální variantě hovoří až o dvojnásobném zdražení v porovnání s teplem vyrobeným ve velkých teplárnách z uhlí.“

Energetická platforma

Na jak dlouho nám vystačí tuzemské zásoby uhlí?

„Na našem území se nalézá přibližně 200 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí a přes 850 milionů hnědého, neblokovaného těžebními limity. Se zásobami za limity a rezervami je to 2 150 milionů tun hnědého uhlí. Zásoby se budou vyčerpávat postupně v jednotlivých těžebních lokalitách. Pokud by těžba pokračovala i za územní limity, vydržely by zásoby až do roku 2 100. “

Energetická platforma

Umíme si sami vyrobit jaderné palivo?

„Uran se u nás řadu let těží, ale jaderné palivo nevyrábí a stejně jako řada jiných zemí ho dovážíme.“

Energetická platforma

Jak rychle se dá postavit nová jaderná elektrárna?

„Schvalovací proces pro jaderné elektrárny je složitější než u jiných energetických zařízení a vlastní výstavba trvá asi 2x déle. Proto je třeba o jejich výstavbě včas rozhodnout a vytvořit stabilní politickou situaci.

Schvalovací řízení (licenční proces) pro jaderné elektrárny v ČR je podle zákona č. 18/1997 o mírovém využívání jaderné energie mnohem komplikovanější než u jiných zařízení (uhelné, plynové elektrárny). Rovněž doba výstavby je vzhledem k její složitosti delší: u plynové elektrárny trvá 3 roky a déle a u jaderné je dvakrát delší.

Z historie je známo mnoho případů, kdy se jaderné elektrárny stavěly 8 – 10 let, ale některé kvůli administrativním nebo politickým obstrukcí nebo nedostatku financí i 15 – 20 let! To byl i případ JE Temelín u nás a Mochovce na Slovensku.“

Energetická platforma

Není pravda, že přechod z uhlí na jiný druh paliva nemá prakticky žádný dopad na cenu tepla?

„Víc než druh paliva má na cenu tepla vliv stav tepelné sítě. Cesta k nižší ceně tepla proto vede přes modernizaci teplovodní sítě a nikoliv převod na jiné palivo.“

Energetická platforma

Proč teplárny nespalují místo uhlí biomasu?

„Protože její produkce je v ČR nedostatečná a teplo z ní vyrobené by bylo neúměrně drahé. Jeho cena by mohla dosáhnout až 2 000 Kč za gigajoul. Biomasa se zpravidla pěstuje v lokalitách, které jsou od tepláren dost vzdálené a vznikají problémy s přepravou a její použití výrazně zdražují.“

Energetická platforma

Nevyplatilo by se postavit si malý plynový kotel a odpojit se od dálkového vytápění teplem z tepláren? Bylo by přeci ekologičtější a ekonomičtější zrušit teplárnu a centrální zásobování teplem nahradit lokálními plynovými zdroji.

„Centrální zásobování teplem je nejekologičtějším způsobem vytápění.  Poměr emisí centrálního zásobování v porovnání s domácími kotli vychází 1 : 125. Existuje řada případových studií, které prokazují negativní efekt lokálních plynových kotelen z hlediska zhoršení lokální imisní situace, speciálně u prachu a oxidů dusíku.“

Energetická platforma

Ohrožuje nevyužití zásob HU za limity dovozní závislost a bezpečnost a dostupnost energetického zásobení ČR?

„Dovozní závislost by pochopitelně vzrostla, protože by bylo nutné dovézt nejen náhradní surovinu, ale i elektřinu řádově za miliardy korun. Náhrada těchto zásob uhlí například zemním plynem by přišla odhadem až na 2 671 mld. korun. Do přímého ohrožení by se dostaly domácnosti s přibližně 750 000 tisíci obyvateli  závislé na dodávkách tepla z hnědého uhlí.“

Energetická platforma

Proč jde do regionu málo peněz z těžby?

„Těžařské společnosti platí na daních a odvodech státu řádově miliardy korun ročně. V regionu by se asi nenašlo mnoho lidí, kteří si nekladou otázku, proč přímo do obcí neputuje více z těchto finančních prostředků. Většinou by toto podporovali i zástupci těžařů, ale rozhodnutí je na někom jiném...“

Energetická platforma

Co s obyvateli Horního Jiřetína v případě prolomení limitů těžby?

„Aby mohla těžba pokračovat i za hranici limitů, muselo by hlavně dojít k vypořádání mezi vlastníky nemovitostí v Horním Jiřetíněa těžební společností. Pokud (a ze zákona jedině tehdy) by se těžba v ložisku pod Horním Jiřetínem ukázala být veřejným zájmem, je v krajním případě možné využít institut vyvlastnění zakotvený v horním zákoně. V žádném případě by se tak ale nemohlo stát bez nároku na vyrovnání obyvatelům. Pokud by ovšem tzv. vyvlastňovací paragrafy byly ze zákona vyňaty, stát by již neměl možnost účastnit se na využití ložisek vyhrazených nerostů ve veřejném zájmu.“

Energetická platforma


Nahoru ↑